Rozhovor s Jaroslavem Kolaříkem

19.05.2010 19:44

S vedoucím klubu, trenérem a hráčem v jedné osobě Jardou Kolaříkem jsme během sezóny rozhovor nedělali. Přitom on má jednoznačně největší podíl na tom, že klub PSK Liberec bezchybně funguje. Proto jsme ho také požádali aby shrnul sezónu letošní a vytýčil cíle sezóny nadcházející.


Loňská sezóna začala už v srpnu turnajem WPFG ve Vancouveru. Jak si byl spokojen s výkonem a s partou která tam byla?

Finančně byla tato akce velmi náročná a každý kdo do Vancouveru jel, měl zásluhu na tom, že se to povedlo. Já osobně jsem se do Kanady velmi těšil, z čeho jsem měl ale největší radost, bylo, že se nám podařilo dát dohromady lidi, kteří si mezi sebou lidsky i herně rozuměli a díky tomu dokázali utvořit skvělý tým. Byl to i jistý základ pro nadcházející sezónu. Je škoda že se nám nepodařilo dosáhnout ještě většího sportovního úspěchu, ale na druhou stranu, je to pro nás výzva pro další hry, které se budou konat již příští rok v New Yorku.

Následoval krajský přebor a po dvou ročnících co se PSK přihlásilo i vítězství, jaké byly, podle Tebe, hlavní okamžiky, které rozhodly o úspěchu celé sezóny.

Jsem moc rád, že se nám po dvouleté účasti v soutěži podařilo sebrat VTJ Liberec skoro již předplacené první místo. Základem úspěchu byla opět skvělá parta. Hokej je kolektivní sport mnohem více než úspěch jednotlivce zde rozhoduje chuť celého týmu jít za vítězstvím a já jsem tuto chuť v našem týmu viděl v každém zápase po celou sezónu. Každý kdo nastoupil do zápasu, tak ho hrál naplno, což nakonec rozhodlo o konečném vítězství. Během PLAY-OFF jsme měli spoustu zranění. Druhý finálový zápas jsme dohrávali v devíti lidech a já si moc cením přístupu Jakuba Dudy a Františka Černého, kteří ač byli zranění, tak nastoupili k rozhodujícímu utkání. Myslím si, že jejich přístup byl oním jazýčkem na vahách, který překlopil úspěch na naší stranu.

Co pro tebe bylo v tomto roce naopak zklamáním?

Měli jsme letos poměrně širokou základnu a ne všichni mohou hrát zápasy. Ovšem šanci dostal každý. Záleželo vždy na přístupu každého hráče  v tréninku a přístupu k tréninkům samotným. S Karlem Ubrym jsme se zodpovědně snažili najít tu nejvhodnější sestavu na každý zápas. A právě přístup těch kteří se do této sestavy nevešli, byl pro mne osobně největším zklamáním. V okamžiku, kdy jsme tyto hráče potřebovali, tak nepřišli. Ale tento problém řeší například v současnosti i Česká hokejová reprezentace. Mě osobně stojí značné úsilí vybudovat takové zázemí jaké máme a pak mne mrzí když vidím takovýto přístup několika jednotlivců.

Jaké jsou cíle mužstva pro nadcházející sezónu?

Letošní sezóna bude pravděpodobně ještě mnohem náročnější než ta předchozí. Pravděpodobně dojde k rozšíření soutěže o další mužstva a z toho vyplývající, delší časy strávené na cestách a také více peněz nutných pro zajištění sezóny. Pro úspěch bude zapotřebí pravděpodobně ještě více práce a bojovnosti od každého hráče v týmu.

Začneme postupně připravovat WPFG 2011, které se příští léto uskuteční v americkém New Yorku. V brzké době vyberu 17 hráčů, kteří se této akce zúčastní a s každým z nich si jednotlivě promluvím a nastavíme podmínky pro jejich účast. Já osobně mám již určitou představu, ale protože jsem s kluky o tom zatím nemluvil, nerad bych prozrazoval více touto formou.

Plánují se v kádru pro příští sezónu nějaké změny?

V nadcházející sezóně  jednáme s Markem Šostým , Jakubem Šestákem , Davidem  Černým, Martinem Dudou. Navíc se k nám vrátí Jirka Vozák a Milan Marota.

Pro nadcházející sezónu naopak nepočítáme Michaelem Bretlem, Vencou Milerem, Ondrou Hakem, Romanem Horákem a Petrem Černým.

Ty kromě trénování s týmem občas hraješ zápasy, jak se udržuješ ve formě?

Já už nejsem nejmladší, ale být s touto partou mě moc baví a jsem mezi klukama moc rád. K zápasu už se nedostanu moc často, ale stačí mi si zatrénovat a zabruslit. Teď v létě si zahrajeme kopanou a pozemní hokej.

Děkuji za rozhovor

Na Závěr bych chtěl ještě jednou poděkovat všem za sezonu 2009-2010 za jejich přístup a za to že se podíleli na vytvoření báječného kolektivu.


Autor: Míra Kapoun